Abstrakt
Monografie se zabývá různými aspekty náboženského života v českých zemích v období od nástupu Josefa II. na trůn až do pádu habsburské monarchie v roce 1918, a to v celonárodním i regionálním měřítku; zkoumá jeho projevy v katolickém i evangelickém prostředí. Kapitola se zaměřuje na působení pěti profesorů české teologické fakulty v Praze v rektorském úřadě v období 1891-1918; byli to František X.
Kryštůfek, Eugen Kadeřávek, Jan Ladislav Sýkora, Antonín Vřešťál a Gabriel Pecháček. V rektorském úřadě se čtyři fakulty pravidelně střídaly, první průlom do této praxe zaznamenáváme v roce 1909/10, kdy místo teologa byl zvolen reprezentant filozofické fakulty.