Město je fluidní a proměnlivý prostor. Z jeho mnoha krajin jsem si vybrala dvě: lesopark u Hostivařské přehrady a ulice města, na nichž analyzuji různé způsoby chození.
Chůze je zvláštním způsobem dvousměrná: na jednu stranu propojuje člověka s materiálním světem, na druhou však prostřednictvím chůze vždy (znovu)vytváříme vlastní životní prostředí. Chůzí se každý stává recipientem i producentem míst a krajin.
Ukazuji, že hlavní vlastností lesoparku je „měkkost“, zatímco pro svět ulice je typická „hladkost“.