Publikace na Katolická teologická fakulta |
2006
Abstrakt
Článek představuje významného francouzského církevního historika Pierra Mandonneta OP (1858-1936), který působil na univerzitě Fribourg (Švýcarsko). Příspěvek se věnuje jeho pojetí církevních řeholních řádů jako nástroje, pomocích kterých církev čelí měnícím se výzvám historického vývoje.
Jejich zaměření, smysl, proč jsou zakládány, pak určuje konkrétní formy jejich apoštolského aktivity i jejich vnitřní struktury. Mandonnetovy teze prezentované v prosinci 1911 před smíšeným protestansko-katolickým publikem v Bernu vedly v atmosféře boje proti modernismu k negativní odezvě ze strany integristů.
Události dobře ilustruje nejisté postavení katolických historiků či exegetů v této problematické době..