Tento článek se pokouší analyzovat evoluci zahraniční politiky postsovětské Arménie během prvních čtrnácti let její existence coby nezávislého státu. V úvodní části jsou stručně rozebrány klíčové regionální faktory, ve kterých arménská diplomacie vyprofilovala - s akcentem na specifika historického rázu, spojená s pohnutými vztahy s Tureckem, nejvýznamnějším sousedem Arménie, a Ruskem a s přihlédnutím k vnitropolitickému vývoji této malé jihokavkazské země.
Jsou analyzovány významné faktory zahraniční politiky Arménské republiky, vztahující se například k problematice konfliktu o Náhorní Karabach se sousedním Ázerbájdžánem, k otázce (ne)uznání arménské genocidy a jejímu významu pro vývoj vztahů mezi Jerevanem a Ankarou, ale i k arménsko-ruským a arménsko-íránským vztahům.