Abstrakt
Monografie vychází z konceptů symbolické sociologie a performativity a aplikuje je na výzkum humanistických učeneckých komunit. Zodpovídá na následující badatelské otázky: Jak v rámci formalizovaného diskursivního modu probíhala komunikace? Jak fungovala humanistická literární pole? Jak se v heteronomním poli modelovaly vztahy k mecenátu? Jak se textově utvářela učenecká komunita a sebeprezentovali jednotliví učenci? Tyto problémy autorka sleduje od období po roce 1550, kdy se v českých zemích zformovaly první pravidelné humanistické komunikační struktury; hlavní pozornost se soustředí na intelektuální provoz spojený s pražskou univerzitou a přidruženými městskými okruhy a následně na mimouniverzitní učenecké skupiny a rozpad univerzitního literárního pole okolo poloviny 17. století.
V závěrečné části práce autorka analyzuje, jak byly v humanistických textech "obsazovány" různé typy subjektových pozic a jak byl v souvislosti s učeneckými reprezentacemi a autorstvím performován gender a tělo.