Abstrakt
Prezentovaná studie se zaobírá rétorickou analýzou vybraných řečí z apokryfních Skutků Pavla a Skutků Pavla a Thekly. První část pojednání přibližuje „praxeis literaturu“ a specifika Skutků Pavla, jejich literární charakteristiku i členění.
Druhá část prezentuje analýzu Pavlových „řečí“, které spadají do kategorie prosópopoiia. Konkrétně se jedná o „kázání“ v Klaudiově domě (PH 8), o proslov v Oneziforově domě (AThe 5-6) a o Pavlovu řeč v Efezu (PH 1-5, zvl.
PH 1). Nejrozsáhlejší je rétorická analýza blahoslavenství (AThe 5-6), která mají entymematickou podobu, v řeckém textu se vyskytují figury řeči (anafora, aliterace, homoioteleuton) a všechna jsou zaměřena na Pavlovo „evangelium zdrženlivosti“, které apoštol hlásá a jako jediné vede (v rámci Skutků Pavla a Thekly) ke vzkříšení.