Pro postavení prezidenta republiky je v obecné rovině určující systém dělby moci. V případě České republiky se jedná o rozdělení pravomocí odpovídající parlamentní republice.
Prezident republiky jako hlava státu funguje jako činitel převážně reprezentující stát dovnitř i navenek. Přitom ale není jeho úkolem provádět a ovlivňovat každodenní politiku. Ústava počítá s tím, že do běžného fungování státu zasahuje v okamžicích spíše mimořádných.
Běžná politická činnost je v rukou vlády a parlamentu. Tato obecná charakteristika platí jak pro Českou republiku, tak i pro Polsko. Článek se věnuje podrobně pasážím Ústavy, které vykládány izolovaně, mohou vést k odtržení prezidenta od vládní politiky.