Abstrakt
Dovolávaje se známého vztahu mezi citlivostí a vlivem stlačitelnosti, byla rozšířena dřívější předběžná studii o významu volného prostoru na molekulu v elementární buňce, ΔV. Veličina ΔV je vyjádřena jako Veff - Vint, kde Veff odpovídá nulovému volnému místu, Veff = molekulová hmotnost / hustota.
Vint je skutečný molekulární objem v plynné fázi. Je ukázáno že Vint může být vhodně definován jako objem, uzavřený 0,003 au profilem molekulární elektronové hustoty, což vytváří koeficienty stěsnání, které mají rozsah a průměrné hodnoty nalezené krystalograficky.
Měřená citlivost k nárazu vykazuje celkovou tendenci narůstat když se hodnota ΔV zvětšuje. Pro nitraminy je závislost na ΔV poměrně slabá; je to interpretované jako důkaz, že jediný, prvořadý faktor, ovládá jejich mechanizmus iniciace, např.
N-NO2 roztržení. (Obdobná situace se jeví pro mnohé organické azidy.) Kromě koncepčního významu identifikace ΔV jako faktoru citlivosti k nárazu, prezentované výsledky umožňují hrubý odhad relativní citlivostí, které nebyly dosud stanoveny.