Již v roce 1992 byl princip subsidiarity zaveden do Maastrichtské smlouvy. Nicméně Soudní dvůr Evropské unie, zatím byl překvapivě neochotný při uplatňování této zásady.
Z tohoto důvodu odborníci tzv. princip subsidiarity označili za bezzubý nástroj. Lisabonská smlouva významně posílila postavení národních parlamentů s ohledem na zásadu subsidiarity.
Nový systém ("žlutá karta" a "oranžová karta"), donutí orgány EU, aby se kritéria subsidiarity ochotněji brala v úvahu. Možná v budoucnu, silnější politickou kontrola zásady subsidiarity bude mít také pozitivní dopad na judikaturu Soudního dvora v oblasti subsidiarity.