Abstrakt
Na základě existujících informací o vitalitě romštiny v ČR (se zaměřením na nejrozšířenější severocentrální dialekt) a vycházeje z několika v ČR uskutečněných sociolingvistických výzkumů článek představuje současnou míru kompetence mluvčích romštiny, jejich postoj k jazyku a mezigenerační předávání romštiny. Výsledky potvrzují předpoklad, že mluvčí severocentrálního dialektu nyní procházejí jazykovou směnou směrem k monolingvismu v češtině.
Proces směny však není tak rychlý, jak se předpokládalo: akvizice romštiny není otázkou pouze raného věku jedince, nýbrž delšího období; starší generace Romů, jak se zdá, stále považují za nezbytnou určitou míru kompetence v romštině; romština sice opouští domény užívání, ale uchovává si svou výraznou symbolickou hodnotu.