Abstrakt
Příspěvek pokračuje v debatě o lékařem asistované sebevraždě, kterou zahájili Marek Vácha a Tomáš Hříbek. V textu kritizuji Hříbkův konsekvencialismus a vnitřně rozpornou argumentaci ohledně autonomie pacienta.
V závěrečné části představuji argumenty proti užitečnosti konceptu asistované sebevraždy a proti její případné legalizaci.