Text se zabývá proměnami pojetí dokumentární fotografie. Tradiční chápání fotografie jako dokumentární bylo založeno na faktu víry v její pravdivost.
Zároveň se v ní odrazil zájem o sociální otázky, čímž začala být dokumentární fotografie prakticky ztotožňována s fotografií sociální. V 70. letech minulého století byla pravdivost fotografie zproblematizována.
Pochopení a přijetí skutečnosti, že fotografie způsobem sobě vlastním ukazuje svět v závislosti na způsobu čtení divákem, pak vedlo k novému, značně rozšířenému pojetí fotodokumentu. Cílem textu je popsat tyto historické proměny a poukázat na některé společenské souvislosti dokumentární fotografie.