Abstrakt
V kapitole „Idea negativní svobody: machiavelovská a moderní perspektiva“. čtenář najde hlavní myšlenky cambridžské školy v jasném a srozumitelném podání. Proti liberálnímu pojetí je postavena novořímská tradice, která, dokáže negativní svobodu myslet nejen jako nevměšování ze strany druhých lidí, ale tematizuje svobodu ve vztahu k veřejným povinnostem občanů.
Machiavelli se podle Skinnera ptá, co znamená žít vivere libero, a odpověď nacházív politickém zřízení, které představuje římský model, v němž proti sobě stojí ambice grandiů ovládat a touha lidu nebýt ovládán. Skinner potom ukazuje, že svobodu ohrožují jednak ambice vnitřní (zejména grandiů –, pak je řešením římský model, který dokáže ambice grandiů ukáznit a přesměrovat ke společnému dobru) ale také ambice vnější, řekněme mezinárodní, kde je stále dosti mocností, jež touží republiku ovládnout: pak je řešením imperiální republika, která dává u občanství vojenský ráz a ambice grandiů rovněž usměrňuje k republikánským hodnotám.