Abstrakt
Lisabonská smlouva uvedla v život institucionální reformu Evropská unie, jež vznikala již od svolání Konventu o budoucnosti EU v roce 2002. Tato stať shrnuje a stručně hodnotí hlavní změny, kterými prošla Rada Evropské unie jako ztělesnění mezivládního konstitutivního principu EU a které ovlivnily její postavení v institucionální architektuře Unie i vnitřní fungování.
Zvláštní pozornost je věnována dvěma zásadním reformám, jejichž cílem bylo zefektivnění její činnosti: plánovanému zavedení nové definice kvalifikované většiny a reformě systému předsednictví. Prozatímní bilance reformy je smíšená: zatímco některé změny mohou skutečně přispět k efektivitě, ale i transparentnosti fungování Rady, jiné v sobě nesou zřetelná rizika a efekt ostatních, pokud jejich implementace nebyla přímo odložena, zůstává otevřený.