Incidence cévních mozkových příhod se zvyšuje v zemích Evropské unie každoročně o 1 % až 1,5 %. Tento nepříznivý trend je způsoben nejen stárnutím populací, ale stále častějším výskytem tohoto akutního závažného onemocnění v produktivním věku. Právě u pacientů po cévní mozkové příhodě má ošetřovatelství nezastupitelné postavení. V podmínkách pracoviště rehabilitace je základní složkou práce s nemocným týmový přístup všech zdravotnických pracovníků. Odbornou činností se cíleně podílejí na léčebném procesu. Péče je poskytována vícestupňovým způsobem. Klade se důraz na náročnější a samostatnější práci ošetřovatelského personálu. Jeho úkolem je podporovat soběstačnost pacienta, snižovat negativní vliv onemocnění a předcházet komplikacím, vést pacienta k aktivní péči o své zdraví. Cílem prezentované studie bylo:
1. zjistit zda po rehabilitační komplexní léčbě dojde k významným úpravám sledovaných poruch a aktivit,
2. Nalézt vazby vstupních a výstupních parametrů na výsledek léčby hodnoceným souhrnným skórem testu FIM při propuštění.
3. Zjistit rozdíly ve sledovaných parametrech a výsledcích rehabilitační léčby s ohledem na pohlaví.
4. Zjistit rozdíly ve sledovaných parametrech a výsledcích rehabilitační léčby s ohledem na typ cévní mozkové příhody.
5. Zjistit rozdíly ve sledovaných parametrech a výsledcích rehabilitační léčby s ohledem na přítomnost komorbidit.
6. Stanovit z vlastního souboru dat predikční faktory výsledku léčby, zhodnotit shodu mezi výsledky vypočtenými a skutečnými.