Publikace |
2004
Abstrakt
Sociální paměť vtělená do symbolických příběhů, vykazuje vůči společnosti formativní sílu tím, jak se podílí se na vymezování přítomnosti. Strukturace času, kterou nacházíme v autobiografických příbězích, odrážejí nejenom individuální paměť, ale i paměť sociální.
Na základě různé časové strukturace přítomné v autobiografickýh vyprávěních, a na základě jednotlivých bodů zlomu, rámujících tato vyprávění, můžeme uvažovat o existenci společenství sdílené paměti. Text studuje situaci ve Stonavě, obci v české části Těšínska, a jednotlivé narativní rámce, v nichž je referováno o historii obce.