Jedním z distinktivních a konstitutivních znaků sociální antropologie je terénní etnografický výzkum, v jehož klasické podobě je antropolog - "lone ethnographer" - při dlouhodobém stacionárním výzkumu klíčovým a jediným výzkumným a interpretačním nástrojem. V rámci etnografického diskurzu se však objevují i alternativní formy výzkumu, které tento model pozměňují a vyžadují tedy nejen odlišný způsob etnografické práce jako takové, ale i specifickou formu její reflexe. Cílem našeho příspěvku je na konkrétním příkladě našeho společného výzkumného projektu ukázat povahu a dynamiku týmového výzkumu a zároveň reflektovat, tedy v důsledku problematizovat či obhájit možnosti takového stylu práce v různých rovinách etnografického výzkumu. Pokusíme se obsáhnout všechny etapy výzkumného procesu - od formulace výzkumného tématu přes pohyb v terénu, sběr a analýzu dat až po tvorbu výzkumné zprávy. Důraz budeme klást především na:
1) vyjednávání jednotlivých výzkumníků v rámci týmu;
2) vyjednávání jednotlivých výzkumníků v terénu;
3) vyjednávání výzkumného týmu jako integrálního subjektu v terénu;
4) další intervenující faktory (zejména pedagogická činnost a přítomnost studentů v terénu).