Předložená stať se zabývá fenoménem zbožných darů církvi ve středověku. Hlavní částí textu je rozbor a pokus o klasifikaci zbožných darů české šlechty v 1. polovině 14. století.
Cílem je postihnout společenskou a náboženskou úlohu daru. Opominuta není ani hospodářská a politická stránka darovacího procesu.
Donace církvi mají velký význam též jako prostředek uchování paměti. Pro lepší možnost srovnání v širším měřítku byly stejným způsobem zhodnoceny dary hornorakouské šlechty z let 1310 - 1320 a srovnány s prostředím českých zemí.