Autor nejprve představuje základní východiska teologie kříže, která se inspiruje v myšlenkovém odkazu M. Lutera a zejména v 80tých a 90tých letech minulého století zažívala rozkvět i v římskokatolické teologii.
Teologie by se měla odlišovat od určitého typu filosofie, která se zabývá abstraktním zlem, což Bible nezná. Odpověď na tento palčivý problém se nachází přednostně v kříži Ježíše Krista. Člověk je povolán k tomu, aby svému utrpení dal sám určitý význam.
Síla křesťanství tkví v tom, že právě tohle člověka učí. U překonatelného utrpení je naší povinností zasazovat se proti němu.
V závěru autor shrnuje v deseti bodech přístup teologie k problematice teodiceje.