Abstrakt
Příspěvek je inspirován předvýzkumem k disertační práci. Ten vychází z kvalitativní analýzy rozhovorů s pacienty, které se soustřeďovaly na pacientskou zkušenost se zdravotnickým zařízením.
Pacient i lékař vstupují do vzájemného vztahu z odlišných pozic a vzájemná asymetrie se v průběhu komunikace odráží. Pacientská reflexe komunikace s lékařem (zdravotnickým personálem) přináší jak zkušenost s pocitem bezpečí, přijetí a akceptace vlastní hodnoty, tak i zážitek osamělosti, bezmoci.
Text nahlíží mezilidskou komunikaci z pozice systémového přístupu, jenž akcentuje komunikaci jako záležitost celistvou, ne-lineární, mnohovrstevnatou a především jako pole, na němž se odehrává nejen výměna informací, ale také vyjednávání o povaze vztahu zúčastněných. Závěry vycházejí z analýzy situací, v nichž se skloňuje asymetrie vztahu zdravotníka a pacienta, a způsobu, jakým s těmito situacemi nakládají pacienti.