Abstrakt
Kapitola podává výklad o vztažných větách s absolutivním relativizátorem na základě jejich výskytu v ČNK. Doložený úzus a jeho analýza vedou k několika závěrům: tento typ je v české gramatické literatuře zmíněn jen velmi okrajově a nepřesně; jejich funkční spektrum zasahuje i do tzv. vět vztažných nepravých ve významu explikativním; užívání anaforického zájmena je ovlivněno řadou faktorů kromě pádu; distribuce zájmena v akuzativu naznačuje systematicou citlivost na životnost a význam vztažné věty (identifikační a explikativní).