Poruchy řeči bývají děleny na vývojové a získané. V obou případech mohou být narušeny různé aspekty řeči, porozumění, artikulace či motorická realizace řečového aktu, plynulost, prozódie (intonace apod.), pragmatika (užití řeči).
V přehledu uvádím nejčastější samostatné syndromy. Poruchy řeči se vyskytují i v rámci jiných syndromů (např. u pervazivních vývojových poruch, mentální retardací, u psychotických poruch a v dalších nosologických jednotkách diagnostického spektra duševních poruch v dětském a dorostovém věku).