Abstrakt
Překlad či tvorba operních titulků představuje složitý komunikační proces, na němž se podílí řada textových i pragmatických faktorů, mezi nimiž čelné místo zaujímá faktor adresáta. Pokud mají titulky poskytovat divákovi plně funkční službu, musejí si překladatelé a operní šéfové a dramaturgové uvědomit, že potřebují realistickou představu o jazykové kompetenci diváků.
Není totiž možné číst a pochopit zdlouhavá a složitá souvětí plná příznakových výrazů a kulturně vázaných reálií, která dnes v mnoha operních domech světa najdeme na projekční ploše nad jevištěm, a zároveň vnímat ostatní kanály podílející se na složitém procesu, který představuje komunikace mezi operním představením a jeho návštěvníkem. Pokud má mít mezinárodní divák ještě dostatek času vnímat zpěv, herectké akce, kostýmy a scénografii, měly by se titulky omezit na jednoduchý, bezpříznakový a okamžitě srozumitelný jazyk s cílem stručně zprostředkovat pouze obsah textu.