Abstract
Od vědecké revoluce vědeckému diskursu do značné míry dominovaly přírodní vědy a západní myšlení ovládala víra v lidský rozum. Co se však děje v době modernity, kdy se na jedné straně objevují četné aparáty ukazující doposud neviděné a neviditelné obrazy a na straně druhé se začínají využívat teorie odlišného uspořádání času a prostoru.Tento text se věnuje vztahu okultismu a vědy na počátku 20. století.
Zaměřuje se na vášnivé debaty ve vědeckých kruzích, zda je třeba okultismus a jemu příbuzné směry lidského myšlení ignorovat, či je přijmout a zkoumat je. Zároveň se věnuje úsilí okultistů zviditelnit neviditelné a ustavit "novou vědu", která dovolí revidovat ustavené vědecké metody.