Studie pojednává o povaze vztahů mezi tzv. nejvyššími rody, které jsou předmětem úvahy v centrální pasáži Platónova dialogu Sofistés. Od vztahů mezi nejvyššími rody je odvozován ontologický status každé inteligibilní jednoty, která se nemůže ukázat sama o sobě jako jednota substančního charakteru bez nutného vymezení strukturních vztahů k dalším jednotám.
Tímto způsobem lze zodpovědět i otázku po ontologickém statutu ne-jsoucího, jež se odvozuje ze vztahů v rámci nejvyšších rodů.