Odběr slizničních vzorků pro bioptické vyšetření je standardní součástí endoskopického vyšetření gastrointestinálního traktu. Zatímco určení lokalizace biopsie při vyšetření nádorových (neoplastických) lézí nepředstavuje většinou příliš závažný problém, u zánětlivých onemocnění není optimální strategie pro odběr materiálu zdaleka tak jednoznačná.
Příčinou těchto obtíží je diskontinuální až ložisková distribuce morfologických změn, topické rozdíly v intenzitě zánětlivých změn a konečně i snaha o zastižení časných vývojových fází nádorů, které vznikají na podkladě některých chronických zánětů. Navíc, přestože pro některá onemocnění (např.
Barrettův jícen nebo chronická gastritida) jsou doporučené postupy pro odběr bioptických vzorků zpracovány, klinická praxe je často jiná, zejména pokud jde o množství odebraného materiálu, respektive počet míst, z nichž byly pořízeny biopsie. Nedostatečný odběr však může paradoxně vést ke zvýšené zátěži pacienta v důsledku nutnosti opakování endoskopických vyšetření.