Kapitola je věnovaná malířskému, kreslířskému a grafickému dílu Marie Galimberti-Provázkové, jedné z mnoha přehlížených českých umělkyň první poloviny 20. století. Ozřejmuje její místo v kontextu moderního umění v Čechách a její vztah k dobové ženské umělecké produkci.
Studie ukazuje, že šlo o výjimečnou osobnost, která má v moderním umění v Čechách i za jejich hranicemi své nenahraditelné místo.