Autorka se v článku věnuje ze sociálně historického hlediska dětské válečné zkušenosti německých nežidovských dětí, které byly evakuovány do Protektorátu Čechy a Morava v letech 1940-1945 v rámci akce Erweiterte Kinderlandverschickung. Pobyt v táborech KLV (KLV-Lager), které měla pod svou patronací především Hitlerjugend, vnímaly děti rozporuplně.
Analýzou zvláště dobové korespondence dětí a rodičů se autorka pokouší nastínit vnímání pobytu dětí ve výchovně výcvikových střediscích jakými byly tábory KLV, především s ohledem na dlouhé odloučení od rodiny, táborový režim, úmrtnost dětí v táboře a další aspekty. Pro vlastní charakterizaci dětského prožitku autorka zvolila nejzajímavější momenty z táborové každodennosti.
Dále se zabývá vlastním chováním dětí v táborech, dětským vnímáním táborového prostředí a kontakty účastníků akce KLV s místním obyvatelstvem.