Publikace na Filozofická fakulta |
2011
Abstrakt
Článek se zabývá analýzou ekvivalentů ruských přechodníků dok. vid. v češtině z hlediska jazykové typologie. Ačkoliv jsou oba uvedené jazyky geneticky příbuzné a vykazují řadu shodných rysů, v obou se různou měrou uplatňují jednotlivé jazykové typy (podle pojetí Pražské typologie).
Právě vyšší frekvence ruských přechodníků v textu je znakem ustupujícího flexivního typu. Naproti tomu se v češtině flexivní typ uplatňuje ve vysoké míře a tomu odpovídá i volba jiných typologických prostředků než v ruštině.
Srovnání na základě paralelních korpusů umožňuje analýzu většího množství psaných textů a poskytuje tím ucelenější obraz užívaných ekvivalentních prostředků.