Text je věnován reflexi činu Jana Palacha v české a slovenské literatuře. Kapitola je rozdělena na dvě části; první se zaměřuje na básnickou tvorbu (M.
Holub, J. Kainar, J.
Skácel, J. Šavrda aj.), druhá na texty prozaické (D. Hodrová, L.
Moníková, L. Procházková aj.).