Školství v České republice prochází víceméně po celou svou existenci průběžnými reformami. Existují měření, v nichž aktuální studenti i absolventi mnohdy nedosahují výsledků srovnatelných s výsledky studentů a absolventů před deseti patnácti lety.
Je tedy na místě se ptát, které z reforem byly přínosem a které spíše nikoliv. K tomu potřebujeme data o studiu i o dalším počínání absolventů.
Podobně se můžeme ptát, co mělo jaký vliv na úspěch u státních maturit, respektive jak se výsledky u státních maturit promítnou do kariér nynějších maturantů. I v tomto případě je třeba sbírat a vyhodnocovat data.
Problém omezení přístupu k informacím o maturitách je zřejmý prakticky celé odborné veřejnosti a ta by mohla s pomocí informatiky vyvinout nátlak na změnu legislativy, a tím zlepšit kvalitu a využití i jiných citlivých dat, např. zdravotních, a tím zachránit tisíce životů. To nezmiňujeme publikaci informací o výsledcích budoucích zkoušek po páté a deváté třídě.
Ukazuje se, že problémem nemusí být jen samotný sběr dat a jejich vyhodnocení, ale i to, zda se to vůbec dle současné legislativy smí, či nikoliv, případně proč. V tomto příspěvku se pokusíme nastínit možné problémy i cestu k jejich řešení.