Abstrakt
Znečištění vnitřního ovzduší v muzeích, galeriích, knihovnách a archivech představuje závažné riziko pro zde uložené umělecké předměty. Současný stav monitorování kvality ovzduší ve vnitřním prostředí výstavních sálů a depozitářů však zahrnuje zpravidla pouze teplotu a relativní vlhkost, v některých případech intenzitu UV záření a koncentrace O3.
Přítomnost plynných polutantů ve vnitřním prostředí výstavních sálů (SO2, NOx, O3, H2S, Cl2, NH3, HCl, HNO3, VOCs, organické kyseliny, formaldehyd a pod.) je jednou z vážných příčin rozpadu a destrukce cenných předmětů. Tyto plyny mohou způsobovat nejen změny v barevnosti, ale i korozi a chemické i mechanické změny materiálů.
Vedle plynných polutantů p řispívají významně ke znečištění ovzduší vnitřních prostor také aerosolové částice. Jejich škodlivé účinky na uložené předměty jsou studovány v daleko menší míře než vliv plynných polutantů.
Překvapivě málo je známo o chemickém složení částic ve vnitřním prostředí muzeí, knihoven, archivů a depozitářů (Nazaroff a kol., 1993). Částice primárně znečišťují povrchy předmětů, ale hrubší částice bývají abrasivní a při další manipulaci mohou napomáhat mikroskopickým mechanickým poškozením. Jemné částice pak mohou být acidické nebo alkalické povahy a bývají též hygroskopické.
Vzhledem ke své velikosti mohou pronikat mezi stránky knih a do ochranných obalů, kde jsou dále deponovány a vedle chemické degradace mohou způsobovat také navlhání při změnách relativní vlhkosti.