Abstrakt
Stať v první části zkoumá priciny Aronova ubývajicího vlivu na současné společenské vědy, zatímco druhá se zabývá hlavními motivy jeho společenskovední epistemologie nejprve v raném díle Úvod do filosofie dějin (1938) a posléze ve vybraných textech z 50.- 70. let. Je zdůrazněna důležitost zkoumání jedinečného v Aronove epistemologii a s tím souvisejicí implicitní relevance schopnosti soudnosti v kantovském smyslu.