Vyhodnocení podrobného experimentálního popisu populační biologie hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) na čtyřech lokalitách v centru areálu taxonu umožnilo (a) stanovit vliv různých typů obhospodařování na přežívání těchto dvouletých rostlin, (b) určit faktory ovlivňující jednotlivé fáze životního cyklu, (c) kvantifikovat velikost a klíčivost semenné banky a (d) stanovit doporučení pro další obhospodařování lokalit. Populace hořečků jednoznačně nejlépe p řežívají na plochách obhospodařovaných sečí spojenou s následnou disturbancí zápoje vegetace, o něco hůře v plochách pouze sečených a nejhůře v neobhospodařovaných kontrolních plochách.
Fází životního cyklu, která tyto rozdíly způsobuje, je prokazatelně vzcházení. První letní období dvouletého životního cyklu přežívají nejlépe semenáčky v sečených plochách, o něco hůře v sečených s disturbancí a nejhůře v kontrolních.
Tento mírný trend však narušují následky extrémních událostí, v našem případě sucha v roce 2003. Experimentálně byla u G. praecox subsp. bohemica prokázána dlouhodobě přetrvávající semenná banka.
Počet zachovalých semen v pohřbené semenné bance klesá každoročně zhruba na polovinu předchozího roku, nicméně ještě po osmi letech se podařilo prokázat klíčení. Za optimálních podmínek na lokalitě (experimentální ploška 15 x 15 cm ošetřená sečí a disturbancí před vysetím semen) klíčí v následujícím roce průměrně ca 15,7 % semen.
Ze semen, která první rok nevzejdou, vyklíčí následující tři roky (tj. ze semenné banky) ca 1,6 % semen.