Zdravotní postižení je složitý ať už biologicky nebo sociálně determinovaný fenomén, který ovlivňuje stěžejní oblasti života svého nositele. Na prevenci jeho vzniku a odstraňování jeho důsledků se podílí řada oborů, a to zejména kvalifikovaná sociální práce.
Povaha intervenčních postupů jednotlivých profesních disciplín se přímo odvíjí od způsobu, jakým na tuto problematiku nahlížejí, čili od tzv. modelu analýzy zdravotního postižení. Dvěmi krajními koncepty v této oblasti je individuální (medicínský) a sociální model nazírání postižení.
Odlišnost mezi nimi spočívá zejména ve způsobu, jakým postižení definují, koho nebo co označí za jeho zdroj a jak vysvětlují proces jeho vzniku. Sociální práce jako společensko-vědní disciplína klade do popředí svého zájmu především podporu sociálního fungování klienta v kontextu prostředí, ve kterém žije.
Z tohoto důvodu nachází sociální práce nesporně širší teoretickou i praktickou platformu právě v kontextu sociálního modelu vnímání zdravotního postižení.