Abstrakt
Rozsáhlou velkokapacitní povrchovou těžbou hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi vznikla devastace krajiny regionálního charakteru. Předložený příspěvek analyzuje hlavní faktory související s rekultivací bočních a pracovních skrývkových svahů, ale i svahů vnitřních a vnějších výsypek zbytkových jam z hlediska inženýrské geologie.
Rekultivace zbytkových jam vychází z koncepce jejich postupného zatápění. Je zřejmé, že důsledkem četných projevu nestability, kdy dochází k výskytu rozsáhlých sesuvných území v závěrném skrývkovém svahu ve Velkolomu Čs. armády již během těžby, budou značně ztížené rekultivace v těchto oblastech v budoucnosti.
Za hlavní inženýrskogeologické faktory hydrických rekultivací ja třeba považovat projevy abrazně sesuvných procesů, eroze, sufoze, vnitří eroze a dalších faktorů.