Abstrakt
Kapitola pojednává o vnímání přechodu z 1. na 2. stupeň základní školy samotnými žáky. Na základě výsledků výzkumného šetření popisuje pocity, obavy a očekávání, které žáky při přechodu doprovázejí.
Zvolili jsme kvalitativní výzkumnou strategii inspirovanou strategií označovanou jako zakotvená teorie. Na několika záměrně vybraných školách jsme vedli rozhovory s žáky 5. a 6. ročníku s cílem zjistit, co pro ně přechod na druhý stupeň představuje, jaké pocity jej doprovázejí a co vnímají jako důležité.
Rozhovory byly prováděny především formou triád, což je výzkumný nástroj založený na podobném principu jako ohnisková skupina. Jedná se o rozhovor moderátora se třemi záměrně vybranými účastníky.
Při analýze přepsaných rozhovorů jsme se inspirovali postupy obvyklými v přístupu tzv. zakotvené teorie, tj. otevřené kódování, axiální kódování a na závěr byl na základě selektivního kódování vytvořen paradigmatický model. Popis vnímání přechodu z pohledu žáků byl mohl být rozdělen do čtyř kategorií: obavy (související zejména se zhoršením známek, většími nároky a přísnějšími učiteli apod.), očekávání že budou starší, sociální změny ve třídě, a změny v uspořádání výuky a školního života obecně. Žáci spojují s přechodem na druhý stupeň mnohá pozitivní očekávání.
Pro plynulý přechod považují za důležité poskytnutí dostatku informací o budoucích změnách na 2. stupni, naopak přípravu na styl a organizaci výuky 2. stupně (např. střídání učitelů již na 1. stupni) nepokládají za tak podstatnou. Jedním z nejpodstatnějších předpokladů pro plynulý přechod se jeví vzájemná spolupráce učitelů prvního a druhého stupně a to z hlediska hodnocení i stylů výuky.