Kapitola charakterizuje doposud málo zkoumaný učitelský sbor základní školy jako celek a odkrývá specifika a rozdíly mezi oběma profesními subkulturami prvního a druhého stupně. Klíčovými rovinami tématu jsou otázky komplementarity sborů prvního a druhého stupně, a v návaznosti k tomu očekávaná kontextuálnost působení učitelů a kontinuita vzdělávací dráhy žáka.
V současných institucionálních podmínkách práce základní školy si klademe klíčovou otázku možností a rizik spolupráce všech učitelů a zejména programově cílenou spolupráci učitelů obou stupňů. Sledovány jsou specifické odlišnosti mezi subsbory prvního a druhého stupn ě, vliv těchto specifik a možnosti vzájemné spolupráce.
Diskutovány jsou efekty této spolupráce pro fungování školy jako celku, pro charakteristiku kultury školy a pro naplňování pedagogických cílů.