Zdravotnické právo je v evropském prostoru utvářeno Radou Evropy a jejími mezinárodními Úmluvami, majícími jistý unifikující charakter, jakož i Evropskou unií, jež svými sekundárními právními předpisy určuje podmínky poskytování zdravotní péče. V čl. 168 konsolidované Smlouvy o fungování EU je deklarován vysoký stupeň ochrany lidského zdraví, nicméně subsidiárně, navíc zdůrazněním významu přeshraniční spolupráce členských států jako by se spíše zavíraly dveře cestě k harmonizaci jednotlivých národních právních úprav.