Přijetí zákona č. 1921 : XLVII o zániku panovnických práv Karla IV. a následnictví trůnu Habsburského domu v Maďarsku Národním shromážděním v listopadu 1921
Abstrakt
V důsledku dvou restauračních pokusů excísaře Karla I. Habsburského v Maďarsku na jaře a na podzim 1921 byla maďarská vláda vedená hrabětem Istvánem Bethlenem nucena pod mezinárodněpolitickým tlakem, v níž sehrála významnou roli československá diplomacie vedená Edvardem Beneše, přistoupit k detronizaci Habsburků.
Premiér návrh zákona o zániku panovnických práv Karla IV. a následnictví trůnu Habsburského domu v Maďarsku předložil 3. listopadu 1921 Národnímu shromáždění s žádostí o jeho zrychlené projednání. První, druhé a třetí čtení vládní předlohy zákona tak proběhly v následujících třech dnech a již 6. listopadu 1921 byl zákon Národním shromážděním schválen.
Mezi hlasující většinou pro přijetí vládní předlohy detronizačního zákona však byli nejen stoupenci svobodné volby krále, např. poslanci vládní Celostátní malorolnické a zemědělské strany (OKgFP), ale i poslanci vládní Strany křesťansko-národního sjednocení (KNEP), tedy strany, která nebyla vyhraněně protihabsburská. Projednávání vládního návrhu detronizačního zákona v Národním shromáždění bylo doprovázeno vyjadřováním nesouhlasu proti vměšování zahraničí do vnitropolitických věcí Maďarska.
Snahu zasahovat do vnitřních záležitostí Maďarska odsoudil na parlamentní půdě oficiálně i premiér Bethlen. V zájmu udržení stability a míru ve střední Evropě však podtrhoval nutnost střízlivé a konstruktivní, tj. mírové politiky Maďarska.
Přijatý zákon byl ve sbírce zákonů publikován pod číslem 1921 : XLVII. dne 7. listopadu 1921.