Abstrakt
Změna politického uspořádání v Česku po roce 1989 s sebou nepřinesla jen transformaci v ekonomické a sociální oblasti, ale také se začaly rapidně transformovat do té doby relativně stabilní vzorce demografické reprodukce. Tyto změny vzorců reprodukčního chování jsou často v odborné literatuře nazývány jako druhý demografický přechod.
Začínají se oslabovat rodinné funkce a naopak se projevují odlišné hodnotové priority každého jedince a zvyšuje se individualismus. Cílem následujícího článku je přiblížit časové a prostorové proměny úrovně a struktury plodnosti v jednotlivých okresech Česka.
Zejména zde bude nastíněn vývoj územní diferenciace a důraz bude kladen také na stanovení tzv. inovačních okresů, neboli těch okresů, ve kterých dochází k přeměně vzorců plodnosti nejdříve. Základním předpokladem předkládané práce je aplikace konceptu druhého demografického přechodu na změny v reprodukčním chování obyvatelstva v okresech Česka.
Teoretickým východiskem pro studium geografické stránky přeměny vzorců reprodukčního chování obyvatelstva je vývojový proces a dynamika šíření změn v prostoru neboli proces geografické difúze. Analýze byly podrobeny celkem tři ukazatele, úhrnná plodnost, průměrný věk při narození prvního dítěte a podíl živě narozených dětí mimo manželství, které nejlépe charakterizují změny v úrovni a struktuře plodnosti v okresech Česka po roce 1989.