Abstrakt
Článek souhrnně analyzuje souvislosti mezi vývojem ukazatelů plodnosti a asistované reprodukce. ČR se od poloviny 90. let potýká s velmi nízkou úrovní plodnosti. Příčinou je mimo jiné probíhající odklad plodnosti do vyššího věku žen, a tím růst podílu žen, které svou reprodukci realizují ve starším věku.
V souvislosti s tím lze i nadále očekávat zvyšování počtu neplodných párů a růst významu asistované reprodukce pro celkovou plodnost v ČR. ČR patří mezi státy s rostoucím podílem dětí narozených po asistované reprodukci a dosahuje obdobných hodnot jako Belgie či některé skandinávské země. Na rozdíl od nich však v ČR přetrvává úhrnná plodnost pod kritickou úrovní 1,5 dítěte na jednu ženu.
V hodnocení možného efektu zvýšené podpory asistované reprodukce se odborníci jednoznačně neshodují. Efekt se zdá být malý, nicméně srovnatelný s efektem jiných opatření přijatých v oblasti sociální a rodinné politiky.Zároveň se ukazuje, že asistovaná reprodukce přispívá ke stabilizaci konečné plodnosti žen.
Závěr: Přestože je asistovaná reprodukce osobní záležitostí každého páru, její intenzivnější rozšíření má v ČR v posledním desetiletí nezanedbatelné demografické dopady. Tím získala nový společenský význam a měla by se stát součástí nově koncipované politiky státu.