Abstrakt
V roce 2009 byl ukončen vývoj nového indexu, který popisuje komplexní působení teploty, vlhkosti a proudění vzduchu na lidský organismus. Vývoj UTCI byl zahájen v rámci pracovní komise (Commission 6) Mezinárodní biometeorologické společnosti (ISB) už na přelomu tisíciletí, v roce 2003 pak byl výzkum převeden pod novou samostatnou akci v rámci evropských projektů COST, konkrétně COST 730.
Nový index UTCI je založen zejména na studiu radiační a tepelné bilance povrchu lidského těla a následnému hodnocení tepelného komfortu/diskomfortu. Vyjádřen je formou "pocitové teploty", udáván je ve stupních Celsia.
Jeho vývoj byl determinován zadáním, které bylo mezi stovkami podobných indexů jedinečné. Většina z nich totiž byla konstruována empiricky, bez vlastního fyzikálního a fyziologického základu působení na lidský organismus. Často indexy kombinovaly jen dvě ze tří zmíněných meteorologických charakteristik, pro teplé období roku teplotu a vlhkost vzduchu, pro chladné teplotu a proudění vzduchu.
Zejména tyto empiricky stanovované vztahy pak byly použitelné jen pro danou klimaticky vymezenou oblast. Jiné indexy byly pro změnu postaveny výrazně na fyziologických základech, ale byly použitelné jen pro výzkum, pro zpětné hodnocení, protože do jejich výpočtu vstupovaly výrazně individuální charakteristiky (oblečení, fyzická aktivita apod.).
Na UTCI byly od počátku kladeny následující požadavky: globální a celoroční platnost, respektování fyziologie vlivu na lidský organismus, a také použitelnost v operativním provozu. To znamená, že se index UTCI musí počítat pouze z charakteristik běžně měřených na meteorologických stanicích.
Protože se jedná o veličiny v meteorologii předpovídatelné (a předpovídané), může se UTCI stát základem pro vyjádření tepelného komfortu/diskomfortu v budoucí verzi biometeorologické předpovědi. Tento krok ale nelze učinit bez testování vlastností nového indexu, které na jaře začalo...