V posledních dvaceti letech došlo k výraznému nárůstu frekvence systémových mykóz u pacientů se závažnými onemocněními.Proto byla vyvinuta řada nových antimykotik, postupně však také narůstala rezistence v populaci mikromycet. Na základě nutnosti její včasné a objektivní detekce stoupal i význam stanovení citlivosti k antifungálním látkám in vitro včetně potřeby sjednocení metodik.
V článku je shrnut vývoj a základní rysy současných standardizovaných postupů a zhodnocen význam odvozených komerčních produktů pro diagnostickou praxi. V dalších částech jsou diskutovány současné přístupy k interpretaci výsledků a komentován význam klinických breakpointů Jsou zmiňovány okolnosti, za kterých je vhodné provádět testování citlivosti.
V závěru jsou shrnutím nejdůležitějších poznatků vytvořena doporučení pro využití metod k průkazu rezistence kvasinek i vláknitých hub u izolátů získaných od imunosuprimovaných pacientů.