Tento článek mapuje a posuzuje několik důležitých debat v historiografii života německých žen v období Nacismu, které se vážou k otázce jejich podpory rasistického postoje tohoto režimu či jejich diskriminace na základě nacistické politiky namířené proti nim. Následující analýza se zaměřuje, i když ne výhradně, na tři klíčové oblasti této historiografické polemiky: 1) problematizace tradičních definic "propagace" rasistického postoje a "podpory" nacistické politiky v rámci participace žen v nacistických organizacích a sociálních programech; 2) vymezení činů, které se dají nazvat "odporem" proti nacistické rasové a sociální politice a které indikují opozici německých žen buď přímo proti této politice nebo proti nacistické ideologii všeobecněji a 3) historizace pozitivních či negativních zkušeností německých žen jako důsledku pro-natalistické (či anti-natalistické) politiky namířené proti nim.
Ve všech třech oblastech tento článek problematizuje kategorie veřejného a soukromého a poukazuje na obojaký ch