Abstrakt
Pražské působení Paula Claudela (konec r. 1909 - začátek jara r. 1911) zanechalo výrazný otisk v české literární moderně, zvláště v pracích jeho zdejších přátel a spolupracovníků. Studie se zabývá tvůrčím přesahem Claudelových pražských setkání v souvislosti se soudobou proměnou modernistického hnutí.
Do intenzivních debat, které s francouzským básníkem a dramatikem vedli jeho čeští partneři (M. Marten, O.
Theer, Z. Braunerová), jakož i do kritického ohlasu Claudelova básnického dramatu v českém i německojazyčném kulturním okruhu se promítalo alternativní polemické hledání středoevropské identity.
Tyto diskuse rovněž poskytují další hledisko pro analýzu proměny ve vztahu slova a obrazu, který pozdější avantgardy přechýlily ve prospěch totality obrazu.