I po uplynutí dvaceti let od přijetí Úmluvy o právech dítěte (dále též Úmluva), (OSN, 1991) zůstávají děti s mentálním postižením v České republice zvláště ohrožené zneužíváním, negativními předsudky, segregací ve vzdělávání, nekvalitními sociálními službami a horším přístupem ke zdravotní péčí. Tyto závěry vyplývají z kritické analýzy dokumentace včetně státních zpráv o plnění závazků plynoucích z Úmluvy stejně jako z alternativních zpráv nevládních organizací. Článek obsahuje také výpovědi a případové studie dětí s mentálním postižením a jejich rodin.