Abstrakt
Článek hájí tezi, že ve vysoce flektivních jazycích lze přijatelnost dvou problematických pojmů, totiž pojmu slova a pojmu fikce, objasnit na základě jednotného motivu, totiž dojmu jazykových mluvčích, že určité jednotky či celky jsou "dobře zrobeny". Povědomí o fikčnosti je ukotveno v povědomí flekční syntaxe, která díky informační redundanci staví na odiv své vnitřní vazby.
Povědomí o slově jakožto obecné jednotce je ukotveno v povědomí morfologické syntaxe jakožto ukázky vzájemné slučitelnosti různých systémů odvozování.