Abstrakt
Kniha je zápisem zkušenosti, kterou lidskému jedinci otevírá jeho vztah k literárnímu textu, a pokusem uchopovat tuto zkušenost na hraně mezi bezprostředností jejího zakoušení a její teoretizací, přičemž reflexe je zakotvena v mezioborovém průsečíku obecné, literární a psychoanalytické hermeneutiky. Text je s odkazy na fenomenologickou tradici vnímán jako forma přítomnosti druhého vyvolávající touhu a jako naléhavé pozvání k reciprocitě.
Ta zakládá zvláštní modalitu vztahu, jehož rozměry a vrsty jsou pojmenovány a promýšleny, s tím, že některé z nich přesahují z pole literární vědy na území jiných humanitních vědních sfér, především filosofie, psychologie a antropologie. Traktování vztahu, které chce být i jeho apologií, se přitom odehrává v rámci, v němž je interpretační činnost ch ápána jako zkušenost veskrze ontologická a lidskou existencí procházející; item jako činnost, skrze niž se naplňuje platónská péče o duši v onom širším významu péče o druhého, o sebe a svět.