Wintrova vrcholná próza je v této studii analyzována na pozadí realismu a nových uměleckých směrů jež zpočátku svorně historická témata ze svého uměleckého konceptu vylučovaly. Autorův důraz na dochovaný pramenný materiál z dějin všedního dne 16. století však překvapivě souzněl jak s argumenty vyznavačů realismu, tak s deziluzí modernistů.